Nikola Tesla

Dnes bychom si rádi připomněli jednoho geniálního vynálezce – jmenuje se Nikola Tesla. Zná ho prakticky každý, ale pokud bychom o něm měli vyprávět, sotva že dáme dohromady víc jak 10 vět. Všichni víme, že to byl geniální vědec zahalený rouškou tajemství. V poslední době se dokonce objevují filmy, kteří si s tajemstvím Tesly pohrávají do té míry, že z něj dělají skoro až mystickou postavu. Ale kdo to byl ve skutečnosti? Jaké jsou jeho zásluhy a proč je považován za jednoho z nejgeniálnějších a nejplodnějších vědců? Dnešní generace už na tyto otázky často neumí odpovědět. Vcelku neoprávněně je tomuto vědci věnováno až příliš málo prostoru v učebnicích fyziky a u mnohých jeho vynálezů jsou uvedena jiná jména.
Takže kdo je to? A proč právě jemu věnujeme článek na našem webu a právě jeho zásluh na biorezonanci si náležitě vážíme? Pojďme to společně rozřešit.

Srbský vědec, Nikola Tesla, se narodil na území tehdejšího Rakouska-Uherska ( dnes území Chorvatska ) ve městě Smiljan přesně o půlnoci mezi 9. a 10. červencem roku 1856. V roce 1884 se stěhuje do USA a v roce 1891pak získává americké občanství.
Objevil střídavý proud, fluoreskující světlo, bezdrátový přenos energie, sestavil první elektrické hodiny, turbínu a indukční motor. Vynalezl rádio ještě před Popovem a Marconim a objevil třífázový střídavý proud před Dolivo-Dobrovolskim. Byl stoupencem teorie éteru. Na jeho patentech v podstatě vyrostla celá energetika 20. století.

Ale to mu nestačilo. Tesla několik desítek let pracoval nad problematikou energie celého vesmíru. Studoval, co hýbe Sluncem a hvězdami. Sám se snažil naučit se ovládat vesmírnou energii a navázat spojení s jinými světy. Porováděl pokusy jejichž cílem byla komunikace s jinými planety. Všechno tohle ale Tesla nepovažoval za svůj úspěch. Byl přesvědčen, že on, Nikola Tesla, pouze plní roli průvodce nápadů a myšlenek vycházejících z éteru.

Jeho cílem bylo změnit pravidla světa a dát mu řád, jiný řád než tu doposud vládl a on byl člověkem, který to mohl zařídit.

Všechny jeho výzkumy měli za cíl přenos energie na jakoukoliv vzdálenost bez pomocí kabelů. V takovém případě by jakýkoliv bod naší planety mohl příjmout potřebnou energii. Navíc byl přesvědčen, že energii můžeme nejen přenášet, ale čerpat z hlubin naší země nebo z vesmíru.

V roce 1899 byl Tesla pozván do městečka Colorado Springs, kde vytvořil svou novou malou laboratoř. V oblasti, kde městečko leželo, nebyly bouřky s bleskami žádnou vyjímkou a Tesla se tehdy rozhodl zaměřit se na studování právě jich. Posloužilo mu k tomu speciální zařízení – transformátor se dvěma oviny. Jeden konec prvního vinutí byl uzemněn a druhý byl spojen s kovovou koulí umístěnou na vysouvací tyči. Ke druhému vinutí se připojovalo nastavovací zařízení spojené se zapisovacím přístrojem. To umožnilo Teslovi zkoumat změny potenciálu Země, včetně efektu stojatých elektromagnetických vln, vyvolaného bouřkovým výbojem v zemské atmosféře (později byl tento jev podrobně zkoumán a nyní je znám pod pojmem „Schumannova rezonance“ nebo „Schumannova kavita“). A právě tato pozorování přivedla vědce na myšlenku o možnosti přesunu elektroenergie bezdrátově na velké vzdálenosti.

Pozdější experimenty které měly za cíl vytvoření vlastních stojatých elektromagnetických vln. Výsledné výboje dosahovaly délky až 4,5 m a hřmění bylo slyšet až do vzdálenosti 24 km. Díky výsledkům experimentu mohl Tesla učinit závěr, že vytvořené zařízení mu umožnilo generovat stojaté vlny, které se sféricky šířily směrem od vysílače a následně se s narůstající intenzitou sbíhaly v přesně opačném bodu zeměkoule ( poblíž ostrova Amsterdam v Indickém oceánu ).


V roce 1901 pak začíná Tesla na ostrově Long Island budovat novou laboratoř – Wardenclyffe Tower. Stavba věže byla dokončena o rok později, ale původně plánovaná rozsáhlá laboratorní stanice nebyla z finančních důvodů nikdy kompletně dostavěna. Nehledě na to však samotná věž dobře posloužila k ukázce bezdrátového přenosu elektřiny.

Co se týče rozsahu jeho práce – existuje zajímavá hypotéza, že Tesla pomocí své laboratoře ve věži Wardenclyffe dokázal rozbít Tunguzský meteorit, jehož ostatky byly nalezeny o 300 a více km západněji od epicentru výbuchu. Důkazy o času pádu ostatků na zem se zakládaly na zkoumání kruhů v kmenech stromů s vyhořelým jádrem od rozpálených úlomků. Hypotéza hovoří o tom, že paprsek o obrovitánské energii udeřil do nebe a meteorit, letící z východu na západ, tedy přímo proti paprsku, se rozsekl na části. Masivní výbuch se následně postaral o to, že úlomky meteoritu, který byl původně velký jako stadion, se rozsypaly ještě západněji, o čemž se v té době hodně psalo v novinách.

Oproti této hypotéze stojí jeden z mála článků, které obsáhle popisují záhadu Tunguzského meteoritu a vysvětlují, co se tehdy mohlo stát. Článek v podstatě pojednává o tom, že meteorit prolétající atmosférou přeměňuje kynetiku na elektřinu skoro se 100% účinností. To následně vede k řadě výbojů o obrovské síle.

Skutečné zásluhy Nikoly Tesly jsou spíše jinde:

Za prvé – radiantní energie ( energie elektromagnetických vln ). Představte si řeku s velkými plováky. Když zatáhneme za plovák, ten začne unášet řeku, naopak když necháme plovák v klidu a řeka poteče, začne unášet plovák. Elektrony jsou plováky, řeka je radiantní energie. Podstata experimentu byla v tom, že Tesla pouštěl mocné napětí rozpojeným obvodem a na velice krátkou dobu ( nanosekundy ) obvod uzamykal. Radiantní energie stíhala a elektrony ne. Na pohled se to projevovalo jako jemné bílé světlo, ale zjistilo se, že při takovém efektu vzniká energetická vlna, která tlačí před sebe vše kolem.

Za druhé - zemská energie, a chápání její podstaty. Práce na téma využití zemského náboje. V současné době se k tomu přibližují například TPP V12, ale ti pravděpodobně pracují s lehce jinou formou éteru.

A poslední – Tesla chápal elektřinu svým vlastním způsobem, což je vidět ve všech jeho pracích. Způsob, jakým jsou napsané, poukazuje na to, že autor byl buď génius nebo člověk „vidící“ podstatu elektrických jevů.

Existuje ještě jeden zajímavý příběh o Teslovi. Údajně vyvinul „věčný“ generátor. Podle svědků připojil Tesla ke střídavému elektromotoru auta Pierce-Arrow svůj kufřík vybavený speciálním přístrojem s elektronkami, dráty a rezistory. O něco déle než týden se s autem jezdilo v různých podmínkách na různé vzdálenosti při rychlosti do 145 km/h. Auto nevyžadovalo palivo ani nabíjení a když to veřejnosti začalo být divné, položili Teslovi otázku, odkud pochází energie, díky které auto jezdí. Odpověděl, že energie pochází z éteru, který je kolem nás. Po takové odpovědi začali lidé pomlouvat vědce, že se zaprodál ďáblu. Tesla se naštval, sebral kufřík a odnesl jej. Od té doby už nikdy nikdo jeho generátor neviděl.
Sám Tesla tvrdil, že pouze využívá rezonančního jevu, ale ne obyčejného – tvrdil, že využíval mnohostrukturní rezonance. Nic víc se bohužel neví. V té době měl již Tesla hodně nepřátel z řad vlivných lidí, pro které Teslovy vynálezy buď nebyly výhodné nebo naopak toužili jeho nápady sebrat a využít ve svých vlastních zájmech, které jak Tesla předpokládal, pravděpodobně nebyly v zájmu lidstva a světového míru. To se také pravděpodobně stalo důvodem pro to, že se Tesla rozhodl spálit velkou část svých zápisků, nákresů a popisů týkajících se jeho nápadů a experimentů.

Existuje také názor, že Tesla byl pouze jedním z průvodců něčích nápadů.

V tomto článku se Vám nesnažíme předat historii života velkého vynálezce, neodpovídáme na otázky spojené se záhadami jeho života. Spíše naopak. V tomto článku jsme předložením faktů a dostupných informací vytvořili prostředí pro ještě více dotazů o životě a práci tohoto neuvěřitelného člověka.