Dr. John Virapen ... Nežádoucí účinek: smrt

Jak jistě víte, biorezonance se využívá jak k diagnostice, tak i k léčbě. Často dokáže efektivně pomoci právě tam, kde si klasická medicína už neví rady.

„Nemoci jakožto pohroma stíhající lidstvo jsou v zájmu farmaceutických firem. Pokud snad lidi žádné nemoci netrápí, je vhodné, aby si alespoň mysleli, že je trápí. Důvod je prostý: peníze.“

Dr. John Virapen

Každý den se u doktorů a v lékárnách sejdou zástupy lidí, kteří chtějí pomoci. Chtějí ulevit od bolesti, pomoci překonat tíhu pohybů nebo dokonce zachránit život. A věří, že doktoři dělají co mohou. Věříme v to ostatně všichni, nebo alespoň většina z nás. Ostatně kdo jiný, vždyť doktoři jsou tu právě od toho, je to jejich povolání.
Ale co když to tak není? Co když existují doktoři, kteří nejednají pouze a jen ve Vašem zájmu? Co když je takových doktorů poměrně hodně? A co když Vás léčí právě takový doktor?

„Před šesti lety jsem byl požehnán a narodil se nám syn. Když mu bylo asi půl roku, šla s ním žena k lékařce a ta ho chtěla očkovat, už ani nevím, proti čemu. Když to manželka odmítla, lékařka ji vykázala z ordinace s tím, že na jejich klinice se léčí jen očkované děti. To mě rozpálilo. Uvědomil jsem si, že musím udělat něco pro to, aby o zdraví mého dítěte nerozhodovali zkorumpovaní lékaři."

Dr. John Virapen

Před nějakým časem se na trhu objevila kniha napsaná bývalým ředitelem švédské pobočky jedné z největších mezinárodně působících farmaceutických společností Eli Lilly & Company: Nežádoucí účinek: Smrt. Kniha je plná převratných šokujících tvrzení, díky kterým se stala bestsellerem, ale i opovrhovanou knihou zároveň. Jedni autorovi děkují, druzí jej považují za zrádce a člověka, který se jen touží zviditelnit se.

„Pracoval jsem v tom průmyslu 40 let, až do důchodu.“

Dr. John Virapen

Jedním z nejkřiklavějších tvrzení, kterému je ostatně věnována velká část této knihy, je prohlášení o nekalých praktikách farmaceutických firem – podplácení lékařů. Podle Virapena utratí farmaceutické firmy ročně až 850 000 korun na jednoho lékaře, aby předepisoval léky právě jejich výroby a veřejně je vychvaloval. Nicméně samotné farmaceutické firmy to popírají a argumentují tím, že by lékaři museli předepsat opravdu velké množství léků ( tedy skoro nereálné množství ) na to, aby se taková investice vrátila. Narozdíl ale od farmaceutických společností, má prý Virapen důkazní materiál – potvrzující dokumenty, které, jak sám zdůrazňuje, jej mimo jiné udržují v relativním bezpečí a umožňují mu mluvit nahlas.

„Člověk po tolika letech nemůže vystupovat jen s tvrzeními, musí něco vědět najisto.“

Dr. John Virapen

Že jde firmám o co největší výdělek, nikoliv o pacienta, nicméně potvrzují i nedávné zprávy o přesvědčovacích praktikách řetězce lékáren Dr. Max. Netají se tím, že se často snaží pacienta přesvědčit, aby si vzal jiný lék – ten, který zrovna mají na skladě, ale který bude pro pacienta dražší, popřípadě ze kterého má řetězec vyšší provizi.

„Lidé mají jednu chybu, my všichni jí máme... hamižnost“

Dr. John Virapen

John Virapen mimo jiné poukazuje i na problematiku vedlejších účinků vyráběných léčiv. Lidé se většinou příliš neptají a nezajímají o to, čím jsou léčeni a proč jsou léčeni právě tímto a ne jiným přípravkem. Vždyť pokud se podíváme na sortiment patřící k danému onemocnění, zjistíme, že většinou existuje hned několik možných léčiv a každé z nich má ve větší nebo menší míře nějaké vedlejší nežádoucí účinky, o které se ale většina lidí již nezajímá. A to je podle Virapena chyba. Podle něj je pro farmaceutické firmy výhodné, pokud zůstává pacient u lékaře co nejdelší dobu a neustále se vrací pro nové a nové léky. Vždyť právě výrobce z toho nejvíce profituje. A pokud vytvoří lék, který má velmi problematické vedlejší účinky, pak rovnou vytvoří lék i na vedlejší účinek toho prvního léku. A pak také lék na vedlejší účinek toho druhého léku. A už jsme se dostali do nekonečného řetězce, ve kterém je pacient stále nemocný a farmaceutická firma z toho stále profituje více a více. Naznačuje, že pacient původně vůbec nemusel být tak vážně nemocný. Mohl mít nějaké banální potíže, ale protože si vzal lékařem předepsaný lék, jeho stav se sice zlepšil v některém ohledu, ale v jiném se mohl rapidně zhoršit. Pacient se tak kvůli vedlejším účinkům může dostat do zacykleného řetězce, a navíc si ale vlastně nepomůže. Sám Virapen upozorňuje na to, že lidé si zvykli na každou bolístku si vzít lék, jenže pak dochází k tomu, že užívají zbytečné množství léků a nemohou se z toho vymotat, protože jedno se zdánlivě vyléčí a něco jiného se zase ukáže. Lidé si neuvědomují, že pokud budou stále brát léky na bolest, časem přestanou zabírat, oni si ale najdou silnější léčivo a takhle postupně dál a dál, až přestanou zabírat i ty nejsilnější a nebo až se projeví často velice negativní vedlejší účinky takových léků. John Virapen mimo jiné poukazuje i na to, že existují léky, u nichž se projevily velice výrazně vážné vedlejší účinky a přesto prošly registrací a dostaly se na trh.

„Vakcíny mají vedlejší účinky. Když po vakcíně umřou děti, tak by se měla zakázat.“

Dr. John Virapen

Kromě toho navíc kritizuje i například český systém očkování. Naše země má nejvyšší počet povinných očkování, která se provází dítě od narození až do puberty. Patříme k zemím s největším množstvím povinných dávek, dokonce se již jedná o sankcích pro rodiče v případě, že dítě nebude očkováno. Na svých seminářích představoval John Virapen veřejnosti lidi, kterým zůstaly trvalé následky po některých typech očkování. Ostře kritizuje ale nejen počet očkování, ale i nutnost paušálního přeočkování. Lékaři navíc příliš nehledí na jednotlivce, ale na to, že čím víc lidí naočkují, tím líp. Nezáleží na tom, zda dítě stále ještě má nějaké protilátky z minulého očkování, důležité je, aby splnilo očkovací kalendář. A jakmile je nějaký problém na světě, najednou nikdo nenese zodpovědnost a rodiče často slyší odpověď, že si nikdo nemůže být jistý z čeho to je a nelze přeci hned vinit očkování.

„Pacienti, zajímejte se o to, jak a čím jste léčeni!“

Dr. John Virapen

I přes tak ostrá prohlášení ale nechce John Virapen klasickou medicínu zrušit. Moc dobře si uvědomuje, že je nesčetně důležitých léků, které lidem dokáží pomoci, jde ale jen o to, aby si lidé uvědomovali, že prvopočátek nemoci je často v jejich životním stylu, v tom co dělají. A na to léky nepomohou. Pokud pacienta bolí žaludek, protože to přehnal se smaženým jídlem, on si vezme prášky na bolest a pak si znovu dá smažené, tak si způsobuje dvojí škodu – nepřestává s tím, co mu škodí a zároveň se zbytečně dopuje chemií víc a víc.

„Byl jsem důvěřivý vůči lidem z farmacie, pak jsem tomu nevěnoval pozornost... a pak jsem prozřel... díky synovi.“

Dr. John Virapen

Bohužel farmaceutický průmysl a lékaři zvykli pacienty na to, že i na banální nachlazení místo horkého čaje, klidu a obkladů předepíší lék. A pacient jej důvěřivě přijímá. Často ani sám netuší, co že to vlastně přijímá, jaké to má v sobě látky a jaké to může mít negativní dopady, protože se o to nezajímá a bezmezně lékařům důvěřuje. A při tom stačí tak málo. Je potřeba si uvědomit, že léky nevyřeší vše a že existuje hranice, kdy už je množství užívaných léků více škodlivé než prospěšné. Jenže na to pacienta málo kdo upozorní.


O autorovi...


Narodil se v roce 1943. Původem Ind, své vzdělání získal v Londýně. Pracoval ve farmaceutickém průmyslu skoro 40 let a lidé jej znají především jako ředitele Švédské pobočky společnosti Eli Lilly & Company, nicméně v souvislosti se svou knihou zmiňuje i další velkou společnost, pro kterou pracoval – Novo Nordisk. V současné době žije v Německu s manželkou a šestiletým synem.

Napsal:
Lék jako modla
Nežádoucí účinek: Smrt
Kult léků